Anabolické steroidy,

tedy především deriváty testosteronu jsou po právu označovány jako klíčový fenomén v ovlivňování sportovní výkonnosti ve 20. století. „Kariéra“ anabolických steroidů ve sportu byla zahájena kolem roku 1930, kdy byly anabolické steroidy vyráběny jako veterinární léčivo a kolem roku 1935 je příznivci posilování již hromadně používali jako prostředek podporující růst svalové hmoty, což druhotně vedlo k masovému rozvoji „body-buildingu“, a to nejen ve smyslu sportovní disciplíny, ale i jako podpora tělesného vzhledu např. u herců. Steroidy přešly rychle i do ostatních sportů. Protože v dřívější době byly za doping považovány pouze látky, které zvyšují okamžitý výkon, nebyly anabolické steroidy dlouho na dopingovém seznamu a byly běžně používány ve všech sportech a to i v mezinárodní úrovni jako skrytý prostředek politické propagandy. Přestože oficiálně byly anabolické steroidy zakázány a zařazeny na dopingový seznam v polovině 70. let, tak ještě v současné době některé profesionální sportovní soutěže používání anabolických steroidů nekontrolují, aby zvýšily svoji atraktivitu pro diváky. Zařazení anabolických steroidů mezi dopingové látky neznamenalo jejich konec, ale pouze větší utajení jejich příjmu, distribuce, a zvýšení ceny na černém trhu. Dokonce někdy dealeři anabolických steroidů tvrdí klientům, že se jedná o neškodné léky na úpravu metabolismu, nebo například „aminokyselinové programy pro sportovce“.

Zákaz anabolických steroidů

Zákaz anabolických steroidů současně také znamenal hledání a vývoj nových typů látek podobného působení, biochemicky příbuzných s dříve zakázanými, které by jako novinky po určitou dobu nebyly zjišťovány při dopingových kontrolách. Zejména to měly být různé látky přírodní povahy tělu vlastní, které nějakým způsobem mohou ovlivňovat metabolismus, regeneraci a podobně. Do této skupiny spadá kreatin, pyruvát, HMB, inosin a další. Některé z nich mají poměrně příznivé účinky na zvyšování sportovní výkonnosti, z hlediska dlouhodobého však účinnosti anabolických steroidů zdaleka nedosahují.

Mezi tyto přírodní látky tělu vlastní patří také růstové faktory,

dopingovým testováním neprokazatelné, jejichž existence je známa delší dobu, avšak nebyly příliš efektivně využívány. Nazývají se růstové faktory (Growth Factors). Tyto látky patří mezi biologicky aktivní polypeptidové růstové faktory, které se podobají hormonům peptidového typu. Ve tkáni se váží na specifické proteinové receptory na povrchu některých buněk, které pak svým působením vyvolávají dělení buněk (mitózu) a urychlují buněčné reakce, které následně vyvolávají tvorbu dalších vlastních cytokininů a cytoplasmových faktorů, replikaci DNA a jiné. Protože jsou to relativně jednoduché látky, jsou účinné nejen v organismu, ve kterém jsou tvořeny, ale působí i u jiných živočišných druhů. V praxi tedy tyto látky, získané z hospodářských zvířat jsou účinné i u člověka.
Nejznámější a nejvíce prozkoumané jsou růstové faktory, označované zkratkami: IGF (Insulin-like Growth Factor) TGF (Transforming Growth Factor) EGF (Epidermal Growth Factor) PDGF (Platelet-Derived Growth Factor) Zejména ve skupinách IGF a TGF existují další zajímavé podskupiny, které se rozlišují číselně nebo symboly alfa, beta. Růstové faktory ještě čeká další zkoumání, protože bylo zjištěno, že spektrum jejich účinků je poměrně široké, všechny nejsou dosud známé a nezpůsobují pouze jedinou úzce specifickou reakci. Z hlediska sportovního využití mají atraktivní vlastnosti, kam patří zejména obecné účinky na růst svalové tkáně a zvyšování imunity. Například IGF zvyšuje anabolické procesy v buňkách a dokáže u čerstvě přerušených nervů obnovit jejich srůst. Pouze na okraj, ukazují se jako účinné při zjištění výskytu nemoci zvané roztroušená skleróza (což je druh poškození nervových obalů), kdy je však nutné je nepřetržitě používat co nejdříve při stanovení této nemoci. Jako účinná složka pro tyto účely je považován NGF (Nerve Growth Factor), u něhož se také předpokládá příznivý účinek na srůst přerušených nervů. TGF ovlivňuje kvalitu epitelové tkáně (sliznice) a jejich odolnost vůči infekci. Co však zajímá sportovce je to, že silně podporuje obnovu svalové tkáně poškozené tréninkem (mikrotraumata svalových vláken), což je zdroj takzvané nelaktátové svalové bolesti, a rychlá obnova poškozených svalových vláken znamená i jejich rychlý růst (superkompenzaci). Kromě toho TGF zvyšuje tvorbu vlastních imunoglobulinů (Ig), jako základních látek tvořících obranyschopnost organismu. EGF podporuje tvorbu podkožních buněk. Pokud tyto růstové faktory nevznikají v místě obvyklém (např. EGF v podkoží), ale jsou dodávány formou preparátů, tak působí obecně v širším rozsahu především ve tkáních s vyšším metabolickým požadavkem (namáhané svaly sportovců). Znovu je třeba připomenout, že růstové a imunitní reakce jsou vlastní všem výše uváděným růstovým faktorům.

Kolostrum (colostrum)

Nejznámější látkou, kde se o růstových faktorech začalo hovořit v souvislosti s praktickým využitím, je kolostrum (mlezivo). Je to produkt mléčné žlázy savců v prvních dnech po porodu. Kolostrum bylo původně využíváno kvůli obsahu imunoglobulinů a prebiotik (látek podporujících tvorbu bifidogenní mikroflóry v trávicí soustavě). Imunoglobuliny jsou jednoduché bílkoviny přímo zajišťující obranyschopnost organismu, protože u savců je po porodu tvorba vlastních Ig nízká a imunitní systém se teprve rozvíjí. Později bylo zjištěno, že podle různého technologického postupu jsou v komerčním kolostru různé i obsahy látek peptidového typu a v některých produktech byly i po zpracování do suchého stavu zachovány růstové faktory, zejména IGF, TGF a EGF. V současné době se vyrábí kolostrum se zvýšenou koncentrací bílkovinných složek (Ig) a růstových faktorů, se sníženým obsahem vedlejších, méně významných prebiotik. Nejčastěji se používá mlezivo skotu (bovinní kolostrum).

Maralové paroží

Dalším zdrojem, kde se získávají růstové faktory, je nevyzrálé paroží jelena marala, jehož řízené chovy se rozšířily původně z Asie i na jiné kontinenty. Obsah biologicky aktivních peptidů opět závisí na kvalitě zpracování. Pravděpodobně velkým problémem v nejbližší době bude infekční hynutí těchto jelenů (asi 20% populace je nakaženo), u něhož je obava z rizik i pro jiné teplokrevné organismy.

Krev

Tkání, která je logicky dalším zdrojem růstových látek je krev. Z krve hospodářských zvířat se odděluje krevní plazma, ze které se speciálním postupem získávají růstové faktory vysoce koncentrované.

Syrovátka

Komerčně zřejmě nejmasovějším zdrojem růstových faktorů je syrovátka, jinak také označovaná jako mléčné sérum. Růstové faktory nejsou obsaženy v běžně dostupné syrovátce zpracované pasterizací nebo horkovzdušným sušením. V přirozené syrovátce z tepelně neupraveného mléka je oproti výše uváděným zdrojům růstových faktorů poměrně málo. Pokud se však vhodným technologickým postupem oddělují syrovátkové proteiny od ostatních složek syrovátky, je možno získat proteinový koncentrát s poměrně vysokým obsahem růstových faktorů. Při porovnání růstových faktorů syrovátky a kolostra je v mlezivu obvykle více typů růstových faktorů s komplexnějším efektem a několikanásobně vyšším obsahem imunoglobulinů, oproti tomu syrovátkové růstové faktory jsou významně levnější a obsah imunoglobulinů je v přepočtu poněkud dražší.
V dřívější době se objevovaly dvojí názory na kolostrum jako prostředek ke zvyšování svalové hmoty. Na jedné straně tvrzení o neúčinnosti a na druhé straně naopak vynikající výsledky. Zpočátku to bylo dáváno do souvislosti s individuálními vlastnostmi trávicí soustavy uživatele, avšak teprve zjištění rozdílů v obsahu účinných látek ukázalo další příčinu. Zkrátka někteří výrobci vyrábějí kolostrum se zaměřením pouze na obsah imunoglobulinů, potom výsledný výrobek je schopen potlačovat některé infekční choroby, ovšem sportovní výkonnost zvyšuje pouze zesílením okamžité imunity organismu, ale růst svalů přímo nepodporuje. Zde by bylo vhodné trochu odbočit a připomenout, že zesílení imunity organismu je jinak velmi účinný postup udržení výkonnosti a podporu jejího zvyšování. Organismus je neustále napadán infekčními chorobami, a pokud se jim dovede bránit tak, že se nerozvinou (ani ve skryté formě, že to není „na pracovní neschopnost“, ale trénovat se s tím téměř nedá), potom ani nedochází k výpadkům z tréninku a poklesům výkonnosti. Na silné rychlé zvyšování sportovní výkonnosti je nutné používat takové kolostrum, kde jsou obsaženy růstové faktory. Růstové faktory jsou polypeptidy, které mají strukturu řetězce stavěnou tak, aby je běžné trávicí enzymy málo poškozovaly, takže 70-80% těchto peptidů se může v nepoškozeném funkčním stavu dostat do krevního oběhu. Kromě toho například kolostrum obsahuje inhibitor trypsinu, aby tento trávicí enzym růstové faktory bílkovinné povahy nerozkládal. Nejlepší možností, jak docílit co nejvyšší využitelnost růstových faktorů je nechat rozpouštět tablety s kolostrem v ústech, kde se peptidy mohou vstřebávat. Také je vhodné brát tablety asi hodinu před jídlem na lačno, kdy nedojde k sekreci trávicích enzymů jako u běžné stravy. Podobně je možno používat preparáty s obsahem růstových faktorů z jeleního paroží nebo krevní plazmy.

Syrovátkové proteiny

Syrovátkové proteiny s obsahem růstových faktorů se používají v časování a dávkování obvyklém pro příjem proteinů. Zejména u syrovátkových růstových faktorů platí to, co bylo uvedeno u kolostra. Většina výrobců zpracovává syrovátku postupem, který zcela likviduje biologickou aktivitu imunoglobulinů a růstových faktorů. Zcela jednoznačně jsou zničeny při zpracování syrovátky „za tepla“, kdy v některé fázi výroby překročí teplota produktu přibližně 50 °C a dojde k denaturaci proteinových složek. Tím je sice protein stravitelnější, ale Ig a růstové faktory se zničí. Ani v případě zpracování „za studena“ ale není zaručeno, že bude zachován obsah růstových faktorů, záleží na celkovém technologickém postupu. Dokonce některé firmy například kolostrum produkují ve dvou typech, jeden typ zaměřen na imunoglobuliny a druhý typ zaměřen na růstové faktory. U syrovátkových proteinů to je obdobné, některé výrobky obsahují pouze imunoglobuliny a některé kromě nich mají i vysoký obsah růstových faktorů. Je to dáno hlavně tím, že výrobci jsou v první řadě zaměřeni na nesportující populaci, která je potenciálně větším spotřebitelem okamžitě proti infekcím působících imunoglobulinových výrobků a proto výrobce zachování růstových faktorů ve výrobku nezajímá. Při déletrvajícím příjmu výrobků pouze s obsahem imunoglobulinů bez růstových faktorů přibližně po třech měsících hrozí, že organismus začne omezovat tvorbu vlastních imunoglobulinů a dojde ke snížení imunity, což je zcela nežádoucí stav jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska sportovní výkonnosti.

Rizika syrovátkových proteinů

Následující informace asi nepotěší obdivovatele syrovátkových proteinů původem z USA. Zde (na rozdíl od zemí EU) je povoleno u krav používání rBGH (recombinant bovine growth hormone), který mimo jiné mění zastoupení některých dusíkatých látek obsažených v mléku a může potom dojít k rakovině prostaty u konzumentů těchto výrobků. Kromě toho by mohl být i zdrojem jiných problémů z takto poškozených růstových faktorů. Problém používání syrovátkových proteinů s růstovými faktory ve sportovní výživě však tím ještě není zcela vyřešen. Jak z výše uvedených informací vyplývá, růstové faktory mohou ovlivňovat metabolismus. Každopádně ten, kdo používá velké dávky syrovátkových proteinů by měl vědět, že porovnání aminokyselinového zastoupení (AAS – Amino Acid Score) v syrovátkovém proteinu ve srovnání se zastoupením aminokyselin v „ideálním proteinu“ podle Světové zdravotnické organizace nebo ve srovnáním s lidským kosterním svalem ukazuje silně nevyvážené parametry syrovátkové bílkoviny. Znamená to, že z přijatého proteinu pouze přibližně polovina aminokyselin je organismem využita, druhá polovina tvoří odpad zatěžující ledviny. V neposlední řadě to také znamená zbytečné dvojnásobné finanční náklady. V některých případech je nevyváženost aminokyselin až na takové úrovni (čtyřnásobek nadbytku), že výrobek je schopen rychle navodit metabolické potíže ve smyslu Wolfova zákona nadbytku esenciálních aminokyselin. V lepším případě méně výrazného nadbytku se tyto potíže začnou projevovat až postupně. Jedná se hlavně o poruchy metabolismu jednotlivých aminokyselin a na ně navazující systémové metabolické potíže, spojené mimo jiné s poklesem sportovní výkonnosti a ztráty svalové hmoty. Protože růstové faktory působí prostřednictvím metabolismu aminokyselin a proteinů v buňkách, mohou výše uvedené potíže ještě zesilovat. Nejvhodnějším způsobem, jak těmto rizikům zabránit, je příjem proteinových nápojů, kde je pokud možno exaktní (přesné) zastoupení aminokyselin podle potřeby uživatele.
Růstové faktory se vyskytují ve tkáních ve velmi malém množství. Obvyklou jednotkou množství, ve které se udává jejich obsah, jsou nanogramy. Pouze pro orientaci, jeden kilogram má tisíc gramů (g), jeden gram má tisíc miligramů (mg), jeden miligram má tisíc mikrogramů (mg nebo mcg), jeden mikrogram má tisíc nanogramů (ng). Podle praktických zkušeností účinnou denní dávkou je 20-30 tisíc ng (neboli 20-30 mg) celkového množství růstových faktorů. Toto množství dobře působí i u starších osob nad 50 let věku. K tomu je vhodné dodržet denní příjem bílkovin kolem 1,25 g na 1 kg tělesné hmotnosti, co nejvíce v převažující formě ve výrobku s vyváženým zastoupením esenciálních aminokyselin. K tomu je možné dále například doplňovat BCAA (jsou běžné dávky až desítek gramů), glutamin a kreatin, HMB, Pyruvate, ekdysteron, vitamíny a zinek. Za těchto podmínek je možný přírůstek (čisté) svalové hmoty 1-2 kg za měsíc s odpovídajícím zvýšením síly, běžným jevem je i snížení vrstvy podkožního tuku. Vyšší dávky proteinů, např. nad 1,5 g na 1 kg a den, zejména pokud nemají vyvážené esenciální aminokyseliny tak mohou mít spíše mírně negativní efekt. Růstové faktory působí příznivě na pojivovou tkáň, tedy je vhodné je používat k produktům „kloubní výživy“.
Na rozdíl od anabolických steroidů i jiných zakázaných látek jsou zdravotní rizika růstových faktorů minimální, i pokud přijímáte vyšší denní dávky než 20-30 tisíc ng. Primárně kolostrum je určené pro výživu ihned po narození, růstové faktory jiných tkání jsou přirozenými složkami i v lidském organismu. Neprocházejí úpravami jako například při polosyntetické výrobě čistých izolovaných růstových faktorů, kdy může docházet ke vzniku vedlejších rizikových produktů. Jak bylo uvedeno, všechny růstové faktory mají také specifické imunitní funkce, kterými samy sebe regulují z hlediska kontrolovaného růstu a metabolismu buněk a zabraňují nekontrolovaným procesům. Účinností se vyrovnají některým slabším anabolickým steroidům. Dosavadní praktické zkušenosti ukazují, že jeden tisíc nanogramů (neboli 1 mikrogram, neboli 0,1 miligramu) odpovídá anabolickému efektu na svalovou tkáň přibližně jako jeden miligram průměrných anabolických steroidů. Růstové faktory mají oproti steroidům výhodu, že se mohou používat nepřetržitě a není u nich nutná dvojnásobně dlouhá pauza následující po době příjmu. Růstové faktory se mohou kombinovat se všemi běžnými doplňky vhodnými pro sportovce i nesportující populaci i se zakázanými prostředky. Nevhodná kombinace je pouze s enzymy určenými k trávení bílkovin (proteázami), které je mohou poškodit. Dlouhodobější používání také nebude vhodné v těhotenství pro riziko nadměrného zvětšení plodu.

Růstové faktory a prostata

Největším zdravotním rizikem růstových faktorů je to, že zesilují růst tkáně prostaty. V praxi kromě konzumentů kolostra jse obdobně ohroženi dlouhodobí konzumenti syrovátkových proteinů. Vhodným doplňkem stravy jsou produkty používané pro omezení růstu prostaty, především obsahující Pygeum africanum.

Legislativa:

Vysoká účinnost růstových faktorů vedla k tomu, že některé z nich obecně v čistém stavu jsou na dopingovém seznamu. Jenže právě proto, že se jedná o látky tělu vlastní, a jsou běžně celosvětově používané v doplňcích stravy i běžných potravinách, vedlo k určitému zákonnému kompromisu. V podstatě pokud nějaký výrobek obsahuje růstové faktory, tak buďto obecně musí být zařazen do skupiny „doplňky stravy“, které nerozlišují používání nebo nepoužívání u sportovců, nebo na výrobku musí být napsáno, že není určen pro registrované sportovce. Podobně jako inosin nebo kreatin jsou růstové faktory dopingovými testy nezjistitelné. Jsou to povahou peptidy, neboli jednoduché bílkoviny, které se v organismu postupně přemění během několika hodin na aminokyseliny, jako po požití běžné bílkoviny. Pokud by někdo chtěl zakazovat potraviny s obsahem růstových faktorů, musel by také zakázat konzumaci jiných syrových potravin, zejména živočišného původu, jako syrového nepasterovaného mléka „od sedláka“, konzumaci syrového masa, což jsou například tatarské bifteky nebo sushi. Kromě toho růstové faktory jsou obsaženy také v takzvaných fermentovaných masných výrobcích (typicky uherský salám a jemu podobné), a v měkkých zrajících sýrech (typově patří do skupin Brie, Camembert, Roquefort), nebo i jiných sýrech (mozarella). Tyto sýry jsou na trhu zastoupeny asi 10 %. Látky obecně označené jako růstové faktory jsou také v některých jednoduchých organismech, používaných jako doplňky výživy. Největším problémem v budoucnu budou růstové faktory jako náhrada steroidů pro zastánce takzvaných „naturálních sportů bez drog“. Těžko lze hledat argumenty proti používání mléčných produktů u člověka, který biologicky je savec a kolostrum a mléko tvoří jeho první přirozenou stravu. Tak jako v současné době někteří organizátoři „naturálních“ soutěží vyřazují jedince, u nichž se i na základě pouhého anonymního telefonátu dozvědí, že před deseti roky údajně „něco brali“, mohli by potom podle těchto kritérií vyřazovat sportovce, o nichž se dozvědí, že po porodu byli kojeni (dopingové předpisy neurčují pauzu od ukončení příjmu), nebo holdují tatarákům, uheráku, sýrům či navštěvují sushi bary, nebo snad ó hrůza jsou to konzumenti pouze syrové stravy. Předcházející dva odstavce možná někdo bral spíše pro zasmání. Pokud se však zamyslíte, kam až jdou a co prosadili do legislativy potírači dopingu a nikdo jim v tom nebrání a ještě za to jako profesionálové dostávají nemalé peníze, tak to už k smíchu moc není.

Zásady efektivního příjmu růstových faktorů:

1/ Denní dávka růstových faktorů by měla být alespoň 20 – 30 tisíc ng, pokud možno rozdělená na více menších dávek, protože růstové faktory působí v organismu krátkou dobu.

2/ Kolostrum je nejlepší kupovat balené v enterosolventních (acidoresistentních) tobolkách, aby nedocházelo v žaludku k rozkladu bílkovin (až na amoniak), tedy k úplnému znehodnocení růstových faktorů. Pokud tuto úpravu nemáte, tak kolostrum používat nejlépe postupně rozpuštěné v ústech, a pokud to nevyhovuje, tak na lačno 30-60 minut před jídlem nebo nejdříve dvě hodiny po jídle, příjem je možný a velmi efektivní i v noci.

3/ Denní dávka proteinů kolem 1,25 – 1,6 g na 1 kg tělesné hmotnosti, co nejvyšší podíl proteinů s vyváženým zastoupením esenciálních aminokyselin. Proteinové nápoje s růstovými faktory se používají stejně jako jiné proteinové nápoje. Pokud používáte proteiny nebo kolostrum obsahující imunoglobuliny bez růstových faktorů, tak jen krátkou dobu, aby nedošlo k poškození imunity.

4/ Nevynechávejte osvědčené doplňky stravy – kreatin, BCAA, HMB, glutamin, arginin. Jsou to sice aminokyseliny nebo jejich deriváty, ale u sportovců nezpůsobují dysbalanci aminokyselin.
 

Copyright (C) 2013. Všechna práva vyhrazena. Autor: Petr Novák - sportovní a fitness výživa a doplňky stravy, redukční diety, zakázkový vývoj, výpočty receptur, texty etiket, notifikace. Pro převzetí části nebo celého článku je nutno mít schválení autora. Při převzetí článku podle možnosti zajišťujeme pro obě strany vzájemnou reklamu formou takzvaných zpětných odkazů.

Pokud se Vám článek líbil, klikněte prosím níže na odkaz „To se mi líbí“ Facebooku nebo jiných sociálních sítí, pokud jste na nich přihlášeni.

Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem). Dávkování některých výrobků, pokud se liší od textu etikety, je uvedeno z praxe jiných osob, není individuálním doporučením pro čtenáře článku a pro případné použití je nutno jej konzultovat s odborníkem, např. lékařem.

https://www.megabolid.cz/45-odkazy/

https://www.nutri-exact.cz/258-proteiny-ve-sportovni-a-fitness-vyzive/

https://www.kolostrum-rustove-faktory-anabolika.cz/

https://www.kolostrum-rustove-faktory-anabolika.cz/news/podavani-kolostra-u-sportovcu-a-nesportujici-populace/

https://www.kolostrum-rustove-faktory-anabolika.cz/news/jake-typy-vyrobku-z-kolostra-se-v-soucasne-dobe-vyskytuji-/