Newsletter 2
Nečekané riziko slazených limonád
V důsledku pocení a tělesné zátěže je u sportovců zvýšené riziko poškození ledvin a tvorby ledvinových kamenů jako důsledku nadměrně zahuštěné moči.
Sportovci (i nesportující) pijící cukrem slazené limonády by se měli seznámit s nečekanými výsledky nové americké studie Cukrem slazené nápoje a ledvinové kameny. V článku jsou rozvedeny i bližší informace pro sportovce a osoby se zvýšenou tělesnou zátěží. Je otázkou, jestli uvedená tématika bude někdy zveřejněna v běžných sdělovacích prostředcích, protože jde proti zájmům velkých potravinářských firem. Proto budeme postupně uveřejňovat i další články s informacemi, které jsou poměrně zajímavé, ale z různých důvodů není příliš žádoucí je šířit.
Slíbené informace na téma „Za propagaci sponzora můžete podle nové unijní legislativy dostat pokutu (a jak tomu zabránit).“
Příjmy od sponzorů nebo firem, které prostřednictvím sportovního subjektu propagují svoje produkty, mohou být rizikové, pokud se jedná o potravinářské výrobky nebo firmy. Možná jste si v druhé polovině roku 2012 všimli informací v médiích o tom, že EU zavádí velmi přísnou regulaci tzv. zdravotních tvrzení, neboli propagačních informací o zdravotních účincích potravin, zejména doplňků stravy a potravin pro zvláštní výživu (sportovní výživa, redukční diety). Legislativa je platná i v ČR. Jedním z následků je to, že v květnu 2013 jedna firma dostala pokutu přes milión korun za porušení těchto předpisů.
Související potravinářská legislativa poměrně důkladně ošetřuje i obcházení těchto předpisů a současně si zjednodušuje hledání viníků. Za nezákonné porušování jsou považována nejen nesprávná zdravotní tvrzení v textu na etikách, ale i různé formy rafinované reklamy. Například název výrobku ve formě internetové domény, pokud obsahuje neprokazatelné zdravotní tvrzení je také zakázaný. A když tuto doménu sportovec umístí na dres nebo organizace někde na billboard při sportovní akci, má problém. Viníkem je ze zákona ten, kdo stojí „na konci řady“, a kdo je skutečný viník, to ať si vyříkají mezi sebou. Toto určení „viníka na konci řady“ má svoji logiku a zjednodušení práce pro kontrolní orgány. Ty však jako viníka reklamy mohou označit pořadatele sportovní akce, kde se reklama objeví.
Sportovci nebo funkcionáři budou těžko posuzovat, jestli reklama výrobce nebo distributora, která je s nimi spojena, vyhovuje legislativě. Sice vypadá finančně zajímavě poskytovat „komplexní reklamní služby na klíč“, ovšem v tomto případě je nutná zvýšená opatrnost. Aby se vyhnuli riziku, že budou nařčeni jako šiřitelé klamavé reklamy, měli by si smlouvy s firmami upravit tak, aby ze smlouvy bylo zcela jednoznačné, že v případě nařčení se nejedná o aktivitu jejich, ale potravinářské firmy (zadavatele). Například sepsaná smlouva, že ze strany sportovce nebo sportovní organizace se jedná pouze o pronájem určité plochy, kterou si někdo pronajal na reklamu. Přílohou smlouvy by měl být aktuální výpis z obchodního rejstříku nebo ověřená kopie živnostenského listu zadavatele reklamy. Již to by mělo nasměrovat kontrolní orgány v řešení postihu mimo sportovní organizaci. Ve smlouvě je vhodné také stanovení odpovědnosti potravinářské firmy za náplň reklamy, případně klauzuli, že reklama neporušuje legislativu. To je potom výraznou pomocí při řešení sporu, kdyby první postih byl přeci jenom vyvozen vůči sportovní organizaci. Každopádně je ke zvážení, aby vzorovou smlouvu zpracoval právník, který byl předem upozorněn na rizika reklamy v potravinářství.
Pokud by tento článek byl málo srozumitelný nebo byl zájem o jeho doplnění, můžete nás kontaktovat.
Vzhledem k zájmu o zakázkovou výrobu pro ty, kteří mají zájem o malé série (i jako reklamní výrobky), zveřejňujeme základní informace o možnostech malosériové výroby.