Kloubní výživa pro náročnější zájemce o problematiku

24.03.2013 19:42

Úvod – zdůvodnění článku

1/ Zvyšování průměrného věku populace přináší i to, že se zvyšuje procento výskytu zdravotních potíží obvyklých pro vyšší věk, které jsou dány opotřebením organismu.

2/ U mladší populace jsou dva typické projevy, a to je stále se zvyšující náročnost sportovního tréninku, a v některých případech se vyskytují i případy jednostranného pracovního zatížení pohybového aparátu.

3/ Některé módní trendy ve výživě (např. veganství) vedou k omezení příjmu některých potravin, které jsou pro organismus zdrojem vhodných živin, jako je kolagen.

4/ Roky 2000 – 2010 byly vyhlášeny Světovou zdravotnickou organizací za „Dekádu kostí a kloubů“.

5/ Některé bolesti kloubů nebo pohybového aparátu nemusejí být způsobeny artrózou, tedy poškozením pojivové tkáně, ale jinými příčinami a je nutno je řešit jinak, nikoliv typickou kloubní výživou.

6/ Rozšiřování segmentu potenciálních spotřebitelů je příležitostí pro výrobce a distributory doplňků stravy k rozšiřování nabídky výrobků, z nichž velká část bude uváděna do oběhu prostřednictvím lékáren. Při řešení případných dotazů klientů je nutno mít dostatečné informace nejen o složení výrobku, ale i o principech fungování kloubní výživy.

7/ V neposlední řadě je vhodné znát i širší okolnosti, které ovlivní úspěšnost a vhodnost použití výrobků v konkrétních případech.

 

Zaměření práce

Tato práce pojednává o problematice bolestí pohybového aparátu, kloubní výživy a využití doplňků stravy jako součásti prevence u rizikových skupin populace, případně jako doplňku léčení některých potíží pohybového aparátu, a jsou zde tato témata:

1/ Biochemie vazivové tkáně, která zároveň i vysvětluje některé důvody používání doplňků stravy.

Pojivová tkáň a její struktura

2/ Základy příjmu kloubní výživy.

Významné informace z hlediska použití kloubní výživy

3/ Praktické použití doplňků stravy.

Biologicky aktivní látky, které jednotliví výrobci uvádějí jako použitelné pro kloubní výživu

Praktické využití biochemických poznatků

Rizikové skupiny obyvatelstva

Omezení příjmu doplňků stravy

Psychická hlediska příjmu doplňků stravy

4/ Skutečnosti ovlivňující bolesti kloubů, kdy použití doplňků stravy nemusí přinášet očekávané výsledky

Další příčiny bolestí pohybového aparátu

5/ Legislativní problematika od roku 2011

Zdravotní tvrzení o složkách kloubní výživy (EFSA)

 

Použitá a doporučená literatura a další zdroje:

[1] Hořejší, Jaroslav, ZÁKLADY KLINICKÉ BIOCHEMIE VE VNITŘNÍM LÉKAŘSTVÍ, Avicenum 1989, 08-049-89

[2] Karlson, Peter, Gerok, Wolfgang, Gross, Werner, PATHOBIOCHEMIE, Academia Praha, 1987, 21-041-87

[3] Koštíř, Josef, BIOCHEMIE, Avicenum 1974, 08-066-74

[4] Ledvina, Miroslav, BIOCHEMIE PRO STUDUJÍCÍ LÉKAŘSTVÍ, UK Praha 1993 382-76-93

[5] Máček, Miloš, Vávra, Jan, FYZIOLOGIE A PATOFYZIOLOGIE TĚLESNÉ ZÁTĚŽE, Avicenum 1988, 08-080-88

[6] Musil, Jan, ZÁKLADY BIOCHEMIE CHOROBNÝCH PROCESŮ, Avicenum 1990, ISBN 80-201-0088-1

[7] Němečková, Alice, Musil, Jan, LÉKAŘSKÁ CHEMIE A BIOCHEMIE, Avicenum, Osveta 1990, ISBN 80-201-0114-4

[8] Velíšek, Jan: CHEMIE POTRAVIN, OSSIS 1999, ISBN 80-902391—2-9

[9] Voet Donald, Voetová Judith G., BIOCHEMIE, Victoria Publishing, Praha, 1995, ISBN 80-85605-44-9

[10] Vodrážka, Zdeněk, Krechl, Jiří, BIOORGANICKÁ CHEMIE, SNTL 1991, Praha, ISBN 80-00547-7

[11] Zadák, Zdeněk, VÝŽIVA V INTENZIVNÍ PÉČI, Grada Publishing a.s., 2008, ISBN 978-80-247-2844-5

[12] https://www.achot.cz/dwnld/0804_247.pdf  FUNKCE RŮSTOVÝCH FAKTORŮ V LIDSKÉM ORGANISMU A JEJICH VYUŽITÍ V MEDICÍNĚ, ZEJMÉNA V ORTOPEDII A TRAUMATOLOGII

[13] https://www.szu.cz/

[14] https://www.szpi.gov.cz/

[15] www.vetchem.sk

[16] https://www.tonus.cz/

[17] https://www.rozmaryn.dobris.net/

[18] Produktové specifikace firmy Protein, s.a., Španělsko.

[19] Časopis českých lékárníků

[20] Vyhláška 23/2001 Sb.

[21] https://snzr.ksrzis.cz/snzr/rrh/

[22] Stratil, Pavel, ABC zdravé výživy, 1. vyd. Brno, ISBN 80-900029-8-6.

[22] https://bylinky.webnode.cz/news/pygeum-africana-sdeleni-z-praxe-mudr-petr-macek-mudr-zbynek-veselsky-/

[23] Firemní podklady k produktu chlorella dezintegrovaná, MBÚ Třeboň

[24] Firemní podklady k produktu Wobenzym

[25] https://www.biomedcentral.com/1472-6882/9/27

[26] https://www.bioserae.com/uk/Osteol%E2%84%A2_17_21.html

[27] Firemní podklady k produktům dalších firem

 

1. Pojivová tkáň

1.1. Strukturní složky pojivové tkáně

Pojivová tkáň se diferencuje do různých forem – vaziva, chrupavek, kostí, krve (účast na shlukování krevních destiček), a je podstatnou součástí lidského těla. Vždy bez ohledu na umístění se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty. Mezibuněčná hmota je složena z vláknitého a amorfního (beztvarého) podílu. Vláknitý podíl je tvořen fibrilárními bílkovinami (kolagenu a elastinu), na složení amorfní části se podílejí proteoglykany.

Vzájemný poměr jednotlivých složek mezibuněčné hmoty charakterizuje pojivovou tkáň a je určen metabolismem příslušných buněk.

Buňky pojiva se ve vazivu diferencují na fibroblasty a fibrocyty. Ve fibroblastech se syntetizují bílkoviny, z nichž vznikají pojivová vlákna kolagenu a elastinu.

V chrupavčité tkáni jsou dále typickými buňkami chondrocyty, které kromě kolagenu a elastinu syntetizují proteoglykany. V kostní tkáni jsou typické buňky osteoblasty, které také vytvářejí kolagen. Kolagen v kostní tkáni funguje jako krystalizační jádro pro nejdůležitější kostní minerál hydroxyapatit.

Pojivo se podílí nejen na tvorbě pevnosti tkáně, ale také výplně mezi orgány. Dále se podílí na imunitních pochodech, hojení ran a hospodaření s vodou a minerálními látkami.

V pojivové tkáni se odráží i stárnutí organismu a další patologické pochody, jako revmatické onemocnění, stárnutí tkáně, choroby velkých cév. Změny systému pojivové tkáně, které lze prokázat u starších osob, jsou důsledkem tohoto stárnutí.

[2, 3, 4, 6, 7, 9, 10]

 

1.1.1. Kolagen

1.1.1.1.Výskyt a klasifikace kolagenu:

Kolagen se v různých druzích pojiva vyskytuje ve formě fibril jako základním strukturním prvku. Zajišťuje soudržnost tkání, které tvoří. Jedná se o více příbuzných glykoproteinů, zastoupených v lidském těle přibližně z jedné třetiny, ve všech pojivových tkáních (kůže, šlachy, vazy, cévy, parenchymová tkáň, rohovka, chrupavky, kosti, zuby). 

Kolagenu je mnoho typů, původní klasické čtyři byly postupně rozšířeny na více než 10. Odlišují se tvarem kolagenních vláken a odlišným vzhledem pod mikroskopem a molekulovou strukturou. Z hlediska stavu pohybového aparátu jsou nejvýznamnější kolageny I. a II. typu.

[6, 7, 8]

1.1.1.2. Složení kolagenu:

Základní organizovanou složkou kolagenu je tropokolagen, který vzniká působením enzymu (specifické proteinázy) ve fibroblastech ve formě prokolagenu. Tropokolagen je neplnohodnotná bílkovina, složená (protein + sacharid), fibrilární (skleroprotein), prakticky nerozpustná strukturální bílkovina, její molekula má tvar makroskopických vláken. Aminokyselinové složení různých typů kolagenu se aminokyselinově liší pouze málo.

Celkový podíl kolagenu na bílkovinách celého těla činí asi 30%. Ve svalové tkáni je 5,2% kolagenu a 0,3% elastinu z celkových proteinů.

Zastoupení aminokyselin v kolagenu v % (v g vztaženo na 16 g dusíku):

11,0 alanin

4,9 arginin

5,0 asparagová kyselina

0,0 cystein

7,6 glutamová kyselina

31,4 glycin

0,5 histidin

0,6 hydroxylysin

10,1 hydroxyprolin

1,2 isoleucin

2,8 leucin

2,6 lysin

0,5 methionin

1,6 phenylalanin

11,8 prolin

3,8 serin

2,0 threonin

0,0 tryptofan

0,3 tyrosin

2,1 valin

[2, 3, 4, 6, 7, 8, 9, 18]

1.1.1.3. Ovlivňování pevnosti kolagenu

Významnou složkou je aminokyselina prolin a z ní vznikající hydroxyprolin, typický pro kolagen. Pro tuto reakci je nutná přítomnost železa a kyseliny askorbové jako hydroxylačního činidla. Při jejich nedostatku ve tkáních se dlouhodobě zhoršuje kvalita pojivové tkáně a snižuje se obsah kolagenu. Hydroxylované molekuly hydroxyprolinu totiž dokážou proniknout do mimobuněčného prostoru a dokončit tím vznik trojité šroubovice typické molekuly kolagenu. Další potřebnou složkou je síra pro další fázi dozrávání kolagenu pro vznik disulfidových můstků na konci jednotlivých molekul, které jsou jimi spojeny. Uspořádání fibril ve šroubovici je ovlivněno také působením kyseliny fosfowolframové. Na zpevňování kolagenních fibril příčnými vazbami působí enzym lysyloxidáza, obsahující měď.

Další zvyšování pevnosti je způsobeno intramolekulárními a extramolekulárními příčnými vazbami, kde hraje hlavní roli aminokyselina lysin a její derivát hydroxylysin.

Pevnost příčných vazeb narušuje aminopropionitril (váže lysyloxidázu), který se vyskytuje v semenech hrachoru (Lathyrus odoratus). Vyšší příjem semen při krmení zvířat způsobuje chorobu lathyrismus, typickou zkřehnutím vaziva. U člověka nebyla pozorována.

[3, 4, 6, 7, 9]

1.1.1.4. Struktura kolagenu

Kolagen je tvořen molekulami tropokolagenu (relativní molekulová hmotnost asi 30 kDa), které se skládají ze tří vzájemně spojených šroubovic, jejichž agregací vznikají kolagenní vlákna. Vysoký obsah glycinu je dán tím, že základní sekvence aminokyselin se skládá z jednotek glycinu, na který se střídavě vážou další aminokyseliny, nejčastěji prolin a hydroxyprolin. Na vzniklý peptidový řetězec se na volnou hydroxylovou skupinu vážou cukry glukóza nebo galaktóza, které jsou obsaženy v množství 0,4 – 12% hmotnosti, a kolagen je tedy glykoprotein.

Vlákna kolagenu mají různou rychlost metabolismu, některá se nemění po dobu několika let, některé složky se dokážou obměnit poměrně rychle během několika dnů, zejména při hojení ran. V některých případech je tím dokonce limitováno časování optimálního období pro operační zákroky, např. po úrazech kolena.

[4, 6, 7, 9]

1.1.1.5. Enzymová degradace kolagenu

Zesítěný kolagen může být v organismu rozkládán působením enzymů kolagenáz, které jsou tvořeny přímo organismem, nebo je secernují mikroorganismy, typicky baktérie zubního kazu nebo baktérie Clostridium histolyticum (plynatá sněť). Za určitých fyziologických či patologických podmínek se kolagen enzymově odbourává, typicky při hojení ran. Podobný proces probíhá při revmatické artritidě.

Z hlediska doplňkové výživy kloubů je významné, že vlastní tvorba katabolických enzymů kolagenázy a elastázy se dá ovlivnit (omezit) doplňky stravy.

[4, 6, 7, 9]

1.1.1.6. Imunitní vlastnosti kolagenu

Kolagen i prokolagen působí jako imunogeny. V případě některých autoimunitních chorob dochází k poškození cév, kůže nebo kloubů.

[4]

 

1.1.2. Elastin

Je to vláknitá bílkovina pojiva, která zajišťuje elasticitu podobně jako guma, tedy je to elastomer zejména se schopností roztažnosti a návratu do původní polohy i s dostatečnou pevností v tahu. Elastiny jsou podobně jako kolageny typické bílkoviny vazivové tkáně, které je doprovázejí v nejvíce namáhaných tkáních, typicky také ve šlachách. Zejména se uplatňují v cévách, kůži, chrupavkách ušních boltců, hrtanu, v plících a šíjovém vazu. Z vazivové tkáně mají nejvyšší odolnost proti degradaci a nejpomalejší metabolismus, většina elastinové tkáně vytvořené v mládí přetrvává v organismu až do smrti. Aminokyselinové zastoupení je odlišné od kolagenu, zejména chybí hydroxylysin a sirné aminokyseliny. Naopak jsou zde pro tuto tkáň typické neobvyklé aminokyseliny desmosin a isodesmosin, kde výchozí pro jejich tvorbu je aminokyselina lysin.

Elastin tvoří velmi pružné síťovité struktury, základní jednotkou je tropoelastin tvořený jedním řetězcem bílkoviny (polypeptidu), relativní molekulová hmotnost asi 70 kDa.

Nejtypičtějším zpevňujícím derivátem v elastinu je desmosin s vysokým zastoupením lysinových derivátů. Vytváří příčné vazby mezi vlákny kolagenu nebo elastinu a tím je zpevňuje. Také při této reakci se uplatňuje enzym lysyloxidáza, obsahující měď. Nedostatek mědi ve stravě vede k poškození tkání s obsahem elastinu, například až spontánnímu prasknutí aorty. Elastin dále může být poškozován vlastním enzymem elastázou, která se projeví při některých autoimunitních chorobách nebo poškození tabákovým kouřem, kdy přestane být potlačována organismem. Navenek se poškození elastinu projeví například rozedmou plic nebo aterosklerózou. Elastin je jen velmi slabý imunogen.

[4, 6, 7, 9]

 

1.1.3. Proteoglykany

V pojivových tkáních kolagen a elastin ještě provázejí proteoglykany (nejčastěji mukopolysacharidy neboli správněji glykosaminoglykany), podílející se na základní hmotě pojiva. Základem molekuly je kyselina hyaluronová, která tvoří komplexy, ve kterých je prostřednictvím n-acetylglukosaminu nebo N-acetylgalaktosaminu připojen chondroitinsulfát nebo keratansulfát. Hyaluronová kyselina je součástí prakticky všech druhů pojiva.

Chondroitinsulfáty spojují buňky v živočišných tkáních. Jsou složeny z glukuronové kyseliny a n-acetylgalaktosaminu esterifikovaného kyselinou sírovou.

Chondroitin-4-sulfát  je hlavně v pojivových a epitelových tkáních, nejvíce až 40% v některých chrupavkách.

Chondroitin-6-sulfát je obsažen v pokožce, chrupavkách, šlachách.

Keratansulfát je součástí chrupavek. Je složen z jednotek d-galaktózy a N-acetyl-D-glukasomin-6-sulfátu.

Syntéza glykosaminoglykanů je ovlivněna enzymem glukosyltransferázou, jejímž kofaktorem je mangan. Při nedostatku manganu ve stravě vznikají poruchy rozvoje chrupavek, kostí, a rozvíjí se osteoporóza.

[2, 4, 6, 7, 9)]

 

2. Významné informace z hlediska použití kloubní výživy

2.1. Výživa vazivové tkáně

Jak již bylo uvedeno, metabolismus vazivové tkáně pohybového aparátu není natolik rychlý, aby dodávka živin musela být zajištěna sítí vlásečnic. Nejrychlejší metabolismus probíhá v chrupavce, která je metabolicky značně aktivní. Vazivová tkáň pohybového aparátu je bezcévná. Potřebné nízkomolekulární prekurzory (živiny, zejména glukóza a aminokyseliny) se dostávají do nitra buněk pouze difúzí mezibuněčnou hmotou.

[6, 7]

2.2. Ukládání vápníku ve vazivové tkáni

Důvodem, proč se neukládá hydroxyapaptit do šlach podobně jako při tvorbě kostí je struktura šlachy. Je to dáno tím, že mikrofobrily jsou uspořádány tak kompaktně, že se mezi ně krystaly hydroxyapaptitu nevejdou. Je to způsobeno různými typy kolagenu a poněkud odlišným zastoupením aminokyselin a v důsledku toho proměnlivý obsah sacharidových zbytků, rozhodujících o hustotě tropokolagenu v myofibrilách.

[2, 6, 7]

2.3. Kortikoidy

Kortisol a kortikoidy s hydroxyskupinou v poloze 11-beta inhibují syntézu glykosaminoglukanů a proteoglykanů, tedy složek vazivové tkáně. Dlouhodobý příjem nebo opakované injekce kortikoidů do bolestivých kloubů pro potlačení bolesti ze zánětu poškozuje kloubní strukturu.

[4]

2.4. Diabetes

Nedostatek insulinu snižuje tvorbu glykosaminoglykanů, což je jedním z důvodů snížené imunity diabetiků k infekci a zpomalenému hojení ran.

[4]

2.5. Růstové faktory

Růstové faktory, zejména FGF (fibroblastový růstový faktor), IGF-I a IGF-II, TGF-beta1 a2, alymfokiny ovlivňují příznivě novotvorbu tkání a hojení.

[12]

2.6. Poruchy syntézy kolagenu

Vznikají poruchou tvorby některého z enzymů, účastnících se tvorby kolagenu, elastinu nebo mukopolysacharidů. Kromě vrozených poruch syntézy kolagenu existuje velmi známé onemocnění poruchy tvorby kolagenu, a to je skorbut. Předpokládá se u něj nedostatečná hydroxylační aktivita v důsledku nedostatku kyseliny askorbové (vitamínu C).

Změny pevnosti kolagenu zvané hypermobilita vedou u člověka k extrémní pružnosti v kloubech, nazývané také hypermobilní syndrom (Marfanův syndrom), který je oficiálně zařazen v Mezinárodní klasifikaci nemocí (diagnóza M 357). Je považován za dědičnou chorobu. Typický je zde rozdíl mezi poměry kolagenu typu I a kolagenu typu III. Postihuje více ženy než muže, přesto nejznámější případ byl houslista Nicollo Paganini s jeho typickým prohnutým postojem při hraní. Nemoc se projevuje bolestí svalů i kloubů, hlavně nosných, a bolestí zad. Je zvýšený výskyt plochých nohou a deformací kloubů. Současně se projevuje zhoršené vnímání polohy kloubů a zvýšená náchylnost k úrazům. Potenciálně hrozí osteoartróza. Při této diagnóze se podpůrně doporučují doplňky stravy pro výživu kloubů.

[2, 9]

 

3. Biologicky aktivní látky, které jednotliví výrobci uvádějí jako použitelné pro kloubní výživu

Lze je rozdělit do několika skupin podle oblasti působení.

 

3.1. Výživa pro podporu tvorby kolagenu

Z biochemických podkladů vyplývá, že pro dobrý stav pohybového aparátu je rozhodující kvalita kolagenové složky vaziva. Příznivou skutečností je, že v nejvíce poškozované složce, což je kloubní chrupavka, probíhá nejsilnější metabolismus. Proto může docházet k hojení a obnově poškozené tkáně poměrně rychle a užití doplňků stravy má smysl.

[6, 7]

 

3.1.1. Kolagen jako živina

Kolagen je nerozpustná bílkovina značně odolná vůči působení rozpouštědel a trávicích enzymů. Trávení a využitelnost kolagenu obsaženého v živočišných složkách stravy je limitováno výkonností trávicí soustavy, zejména schopností produkovat kyselinu chlorovodíkovou a trávicí enzym kolagenázu. Tato schopnost se individuálně liší. Při konzumaci masa je produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku nutná pro nabobtnání a rozpuštění kolagenu, který spojuje svalová vlákna. Pro zahájení proteolýzy a jeho následné štěpení na kratší řetězce aminokyselin je potřebný enzym kolagenáza, jehož produkce je poměrně malá. Kolagenáza štěpí molekulu tropokolagenu na dva kratší řetězce.

   Při trávení bílkovin obecně dochází působením proteolytických enzymů ke štěpení až na úroveň oligopeptidů, kdy stěnou tenkého střeva do krevního oběhu procházejí nikoliv volné aminokyseliny, ale krátké řetězce několika aminokyselin, nejčastěji tripeptidy. Pro organismus je to výhodné tím, šetří energii makroergních fosfátů, která by byla nutná pro štěpení a opětovnou tvorbu peptidové vazby mezi aminokyselinami. Pokud se jako doplněk stravy používá hydrolyzát kolagenu, nahrazuje se tím omezená funkce žaludku na trávení kolagenu. Kromě toho dalším trávením vznikají krátké oligopeptidy, které organismus přednostně využije k tvorbě protokolagenu, protože to je pro něj výhodné.

Pro výrobu doplňků stravy se používají především dva typy surovin:

 

Hydrolyzát kolagenu

Jednotlivé typy podle výrobní technologie se liší molekulovou hmotností (délkou řetězce aminokyselin). Čím je molekulová hmotnost nižší (řetězec kratší), tím lépe je výrobek stravitelný a využitelný. Problémem těchto výrobků je, že čím více jsou zastoupeny krátké řetězce, tím je větší riziko vzniku hořkých peptidů v surovině, které zhoršují senzoriku výrobku. Senzorika výrobků je horší v případě kyselé nebo alkalické hydrolýzy, lepší je v případě enzymového štěpení. Doporučovaná denní dávka výrobku by měla činit asi10 gčistého hydrolyzátu kolagenu.

Hydrolyzát kolagenu se v doplňcích stravy používá ve formě hotových nebo práškových nápojů, v tabletách nebo tobolkách.

[18, 21, 27]

 

Nativní kolagen

Jako specifický výrobek pro výživu kloubů se používá lyofilizovaný nebo jiný nativní kolagen. Má antikatabolické účinky na pojivovou tkáň. Smysl jeho použití je preventivní proti rozpadu pojivové tkáně. Nemá význam stavební jako hydrolyzát kolagenu. Tedy je to vhodný preventivní výrobek, pokud je pojivová tkáň ještě v pořádku. V případě rozvinuté artrózy se sice může používat, ale je nutno brát současně hydrolyzát kolagenu a glukosamin.

[18]

 

Poznámka ke kolagenu jako živině:

Označení „kolagen“ jako surovina z hlediska potravinářského je mírně nepřesné, z hlediska biochemického je to směs kolagenu a elastinu. To se týká i želatiny nebo hydrolyzátů kolagenu. Příjem „kolagenu“ tedy podporuje jak novotvorbu kolagenu, tak i elastinu v pojivové tkáni.

[6, 7, 18]

Riziko BSE

Nedostatečná informovanost orgánů státního dozoru v některých zemích o technologii výroby želatiny a dalších kolagenových produktů má za následek, že vyžadují dodatečné rozbory nebo jiné prokázání skutečnosti, že výrobky s obsahem želatiny nebo hydrolyzátu kolagenu původem z hovězího neobsahují BSE. Obdobně je to s požadavky konečných spotřebitelů. Fyzikální a chemické podmínky při výrobě vylučují riziko přenosu BSE. Vzhledem k tomu, že složení kolagenu v nejvíce používaných surovinových zdrojích je stejné, do ČR se dováží obvykle želatina nebo hydrolyzáty kolagenu deklarované jako vepřového nebo drůbežího původu.

[6, 7, 18]

 

3.1.2. MSM (Metylsulfonylmetan)

V organismu se podle některých autorů podílí na tvorbě kolagenu, zejména v kombinaci s křemíkem, zmírňuje bolestivost kloubů, svalů a šlach. Tyto účinky jsou považovány za sporné. Zejména v americké literatuře bývá často zaměňován za dimethylsulfoxid. Celkově podporuje prokrvení tkání rozšiřováním vlásečnic způsobeným sulfanem, který z MSM vzniká. Problémem  MSM je dříve uváděná nevhodnost dlouhodobého současného příjmu s nesteroidními antirevmatiky nebo kyselinou acetylsalicylovou. Další nevýhodou je nevhodnost kombinace s alkoholem, která se projevuje zesílením hyperemizace (překrvení pokožky, zrudnutí v obličeji) a zvýšením krevního tlaku po dobu, než se odbourá alkohol v jaterních peroxisomech. MSM si přechovává aktivitu v organismu poměrně dlouho (podle celkové výše denních dávek), běžně 48 hodin, a po tuto dobu je nutno s nežádoucími účinky počítat. Kromě toho MSM je silně hořká látka, která zejména nalačno u citlivých osob navozuje nevolnost. Nevolnost je způsobena tím, že organismus vnímá hořké složky potravy jako potenciálně toxické. Vnímání hořké chuti je na povrchu tenkého střeva, takže jej nelze odstranit příjmem doplňků v potahovaných tabletách nebo v tobolkách, ale nejvhodnější je příjem MSM po jídle. Obvyklé dávkování 1000 – 1500 mg denně.

[19, 21, 27]

 

3.2. Výživa pro podporu tvorby proteoglykanů

Další významnou složkou vaziva jsou proteoglykany. Pro podporu jejich tvorby se nejvíce používají deriváty chondroitinu a deriváty glukosaminu.

Doplňují se jako přirozené složky upravených surovin, které je obsahují ve zvýšené míře, jako např. žraločí chrupavka, nebo se doplňují v čistém stavu.

Jejich složení je podle původu odlišné, například rozdíly jsou mezi chondroitinem vepřovým nebo žraločím. Nedostatečná informovanost kontrolních orgánů byla v některých zemích příčinou nesrovnalostí, neboť pro kontrolní rozbory obsahu různých typů chondroitinu musí být samostatná akreditace, což laboratoře kontrolních orgánů neměly a zjištěné výsledky se ukázaly jako chybné ze strany laboratoře.

 

Chondroitin

Nevýhodou chondroitinu je poměrně vysoká cena a špatná využitelnost, uvádí se méně než 10%. Další nevýhodou je, že z doplňků stravy pro kloubní výživu má nejvýraznější hořkou chuť a je nejhůře snášen, je nutno doporučovat jeho příjem zásadně po jídle. Vhodné dávkování přibližně 800 mg denně.

[19, 20, 21, 27]

 

Glukosamin

Efekt jeho příjmu nastupuje s vícedenním odstupem, ale také poměrně dlouho přetrvává, takže náhodné vynechání až po dobu dvou týdnů je možné. Chuť glukosaminu je slano-kyselá a nezpůsobuje v běžných dávkách nevolnost ani nalačno. Vhodné dávkování asi 1500 mg denně.

[19, 20, 21, 27]

 

Kyselina hyaluronová

Používá se hlavně v tekutém stavu v injekční formě. Jako doplněk stravy je méně obvyklá.

[21]

 

Mangan

Je kofaktorem enzymu glukosyltransferázy, která ovlivňuje tvorbu glykosaminoglykanů. Je ve vzájemném vztahu s železem, uvedeno níže, včetně dávkování.

[7, 21, 21]

 

3.3. Doplnění ostatních živin

Problémy s klouby je vhodné kromě obvyklých doplňků stravy řešit také dalšími živinami, které mohou ovlivňovat metabolismus vazivové tkáně. Některé módní trendy ve výživě, nebo nadměrné používání některých doplňků stravy může způsobit potíže.

 

3.3.1. Kyselina askorbová

Doporučená denní dávka 80 mg, v tabletách nebo kapslích. Zejména u kuřáků, při stresu, zvýšeném obsahu dusičnanů ve vodě nebo stravě, zvýšené zátěži se doporučuje dávkování vyšší. Z hlediska účinnosti samotné kyseliny askorbové nerozhoduje, zda je přírodní nebo syntetická, ale z hlediska ostatních doprovodných látek jsou přírodní produkty vhodnější. Produkty ze syntetické kyseliny askorbové jsou výrazně levnější.

[7, 8, 21, 27]

 

3.3.2. Lysin

Lysin je esenciální aminokyselina, která je nutná pro tvorbu zpevňujících složek hydroxylysinu, desmosinu a isodesmosinu. Podporuje obranyschopnost organismu a hojení poškozené tkáně. Vysoký obsah lysinu je ve svalech. Svaly jako významná složka pohybového aparátu určují správné postavení kloubů vůči sobě. Nedostatek lysinu je zejména ve stravě veganů. Podává se jako volná aminokyselina ve formě L-lysinu nebo L-lysinu HCl, obvykle v tobolkách. Denní dávka by neměla překročit 5 g čisté látky, je vhodné rozdělit na menší množství během dne.

[7, 8, 21, 27]

 

3.3.3. Sirné aminokyseliny a zdroje síry

3.3.3.1. Methionin, cystein a taurin

Metabolismus vazivové tkáně přímo neovlivňují, ale příznivě ovlivňují proteosyntézu a jsou zdrojem síry. Denní dávka esenciální aminokyseliny L-methioninu by neměla překročit 1,5 g, neesenciální aminokyseliny L-cysteinu 3 g. Methionin je významný tím, že v řetězcích bílkovin bývá obvykle výchozí aminokyselinou, od níž začíná stavba peptidového řetězce. Cystein je považován za aminokyselinu, u které ve volném stavu je uváděna stimulace proteosyntézy. Taurin je beta-aminokyselina s obsahem síry (kyselina 2-aminoetansulfonová). Tvoří významnou nestrukturní dusíkatou složku v živočišných buňkách a tvoří se z methioninu a cysteinu. Jeho podávání snižuje potřebu sirných aminokyselin. Denní dávka taurinu jako doplňku stravy by neměla podle legislativy překročit 2 g, dávky nad 3 g jsou již považovány za léčebné. Obvykle se podává v tobolkách.

[7, 8, 21, 27]

 

3.3.4. Měď, zinek a molybden

Měď je složka enzymu lysyloxidázy, zinek je obsažen ve vazivové tkáni i hydroxyapatitu v kostní hmotě. Měď a zinek jsou v organismu ve vzájemném antagonismu, zejména se navzájem omezují ve vstřebatelnosti. Zinek je v současné době populární jako prvek doporučovaný pro zvýšení imunity, potlačení akné a podporu růstu svalové hmoty. Předávkování zinkem může současně snížit hladinu mědi v organismu. Doporučená denní dávka mědi je 1 mg a zinku 10 mg. Molybden je prvek, který příznivě ovlivňuje metabolismus mědi. Denní doporučená dávka molybdenu je 50 mikrogramů. Příjem molybdenu ve stravě je na dolní hranici potřebné dávky.

[7, 21, 22]

 

3.3.5. Mangan, železo a nikl

Mangan je nutný pro tvorbu glykosaminoglykanů. Množství manganu a železa ve stravě navzájem ovlivňuje vstřebávání jednotlivých kovů. V přítomnosti železa je vstřebávání manganu zhoršeno, při nedostatku železa je vstřebávání manganu zvýšené. Doporučená denní dávka manganu je 2 mg. Obsah manganu ve stravě je celkově na dolní hranici potřebného příjmu, ale v některých oblastech je nadměrný obsah manganu ve vodě. Železo ovlivňuje tvorbu hydroxyprolinu. Doporučená denní dávka železa je 14 mg. Nikl příznivě ovlivňuje transport železa v organismu. Doporučená denní dávka niklu ve stravě není stanovena, obsah niklu ve stravě je považován spíše za nadbytečný.

[7, 21, 22]

 

3.3.6 Křemík

Křemík je nutný pro tvorbu vazivové tkáně a kostí, je obsažen v hydroxyapatitu jako doprovázející prvek. Zvýšený příjem křemíku podporuje tvorbu svalové hmoty.

Potrava by měla obsahovat 30 – 100 mg křemíku v 1 kg. Denní doporučená dávka křemíku není stanovena, obsah křemíku ve stravě je považován za dostatečný.

[7, 21, 22]

 

3.3.7. Wolfram

Složka kyseliny fosfowolframové (uspořádání fibril ve šroubovici kolagenu). Je nutný pro normální růst a reprodukci. Doporučená denní dávka není stanovena. Obvyklé obsažené množství ve stravě je nad 100 mikrogramů v kilogramu a není toxické. Doplňky stravy s obsahem wolframu v ČR nejsou obvyklé, vyskytují se spíše v produkci firem z USA.

[7, 22]

 

3.4. Doplňování růstových faktorů pro podporu novotvorby vaziva

 

3.4.1. Kolostrum

Kolostrum, neboli mlezivo je produkt mléčné žlázy první tři dny po porodu. Liší se od běžného složení mléka. Je typické vysokým obsahem biologicky aktivních polypeptidů, zejména imunoglobulinů a růstových faktorů. Dále obsahuje velké množství prebiotických látek, typicky galaktooligosacharidů. Zpracování kolostra do výsledného produktu se liší u jednotlivých firem. Pro podporu výživy kloubů je nejvhodnější proteinový koncentrát z kolostra, kde je zachován co nejvyšší obsah růstových faktorů. Účinná denní dávka se pohybuje mezi 10 – 20 g čisté látky. Doba podávání nemá překročit 3 měsíce z toho důvodu, aby v důsledku obsahu imunoglobulinů nedošlo k utlumení tvorby vlastních imunoglobulinů.

[12, 27]

 

3.4.2. Růstové faktory krevního séra

Pro tyto účely se zpracovává hovězí nebo vepřová krev na albuminový koncentrát s obsahem růstových faktorů. Jejich koncentrace je v konkrétních produktech ještě asi 10 x vyšší než v kolostru. Podle koncentrace se účinná denní dávka pohybuje v množství několika gramů sérového koncentrátu. Nejvýhodnější forma podávání je v enterosolventních tobolkách.

[12]

 

3.4.3. Růstové faktory mléka

Vyspělé technologie při zpracování mléka umožňují získávat v nativním stavu sérovou frakci mléka (syrovátku), kde se dále koncentrují proteinové složky s významným obsahem růstových faktorů. Jejich koncentrace je přibližně 10x nižší než v kolostru. Vzhledem k nižší přirozené koncentraci se obvyklé dávky pohybují v desítkách gramů proteinového koncentrátu. Nejčastější forma jsou tablety nebo ochucené práškové nápoje, někdy v kombinaci s hydrolyzátem kolagenu.

[12, 27]

 

3.4.4. Růstové faktory a prostata

Živočišné růstové faktory (shodné s růstovými faktory z kolostra, mléka, krevního séra) podporují zvětšování prostaty. Z toho důvody výrobky s jejich obsahem nejsou vhodné dlouhodobě pro muže. Není účelná ani jejich kombinace s produkty potlačujícími jejich účinky, např. Prunus africanus.

[22]

 

3.4.5. Růstové faktory řas a sinic

Nejedná se o typické živočišné růstové faktory výše uvedené. Pod tímto pojmem je míněn obsah buněk řas a sinic uměle pěstovaných pro potravinářské účely, nejčastěji chlorelly a spiruliny. Obsahuje volné aminokyseliny, vitamíny, minerální látky, peptidy, glykoproteiny a především deriváty nukleových kyselin DNA a RNA. Soubor těchto látek odpovídá rychlému buněčnému metabolismu a bylo u něho prokázáno rychlejší hojení nebo obnova tkáně. Vyšší dávky těchto produktů nejsou vhodné v případě poruchy metabolismu kyseliny močové (dna), na níž se metabolizují nukleové kyseliny. V malém množství mohou působit příznivě.

[20, 21, 23, 27]

 

3.5. Protizánětlivé látky

Protizánětlivé účinky jsou uváděny u chondroitinu, glukosaminu a MSM.

K dalším patří doplňky stravy s obsahem účinných složek:

- Výrobky obsahující n-3 (omega-3) mastné kyseliny, zejména EPA (eikosapentaenová)   

   a DHA (dokosahexaenová).

- Cetylované estery kyseliny myristové a olejové.

- Rostlina Boswelia serrata

- Rostlina Harpagophytum procumbens

Protizánětlivé látky tlumí zánět jako příčinu bolesti v postiženém místě. Jsou vhodné jako podpůrný prostředek. Jejich případné úspěšné použití nesmí navodit mylný dojem, že je možno omezit příjem vlastních doplňků na výživu kloubů, které mají podpořit regeneraci poškozené tkáně.

[21]

 

3.6. Potlačení bolesti

Platí podobná zásada jako u prostředků omezujících zánět. Často se v doplňcích stravy doporučuje aminokyselina dl-fenylalanin. Její účinek nebyl dodatečně prokázán.

[13, 21, 27]

 

3.7. Proteolytické enzymy

Používají se jako podpůrné doplňky, zejména v případě zánětu nebo úrazu, pro podporu odstranění nekrotické tkáně, typicky Wobenzym. Vyšší účinnost mají v enterosolventní formě.

[24]

 

3.8. Antikolagenázy a antielastázy

Poměrně málo známé jsou možnosti využití doplňků stravy s obsahem účinných látek souhrnně označovaných jako antikolagenázy a antielastázy, které tedy ovlivňují nežádoucí působení vlastních kolagenáz a elastáz, které urychlují rozpad pojivové tkáně a nástup artrózy.

Při zkoumání účinných látek různých rostlin se ukázalo jako nejsilnější působení extraktu z bílého čaje, což jsou nejmladší lístky z vrcholu rostliny.

[25, 26]

 

3.9. Biologicky aktivní peptidy získávané ultrafiltrací tkáňových preparátů

Získávají se tak, že tkáň je upravena kryolýzou a různými typy filtrace. Tím se získá sekvence řetězců peptidů o standardizované velikosti do 10 kDa. Z králičí chrupavky, kostí a svalů se vyrábí doplněk stravy s komerčním označením BIOPULSE MOBILIS.

[15]

 

4. Praktické využití biochemických poznatků

 

4.1. Časování výživy bezcévné pojivové tkáně

Aby byl zajištěn plynulý přísun živin do pojivové tkáně difúzí živin z okolní tkáně, je vhodné přijímat důležité stavební látky spíše častěji během dne. Tedy stanovenou denní dávku přijímat nikoliv najednou, ale podle možnosti v intervalech 2 – 3 hodiny nebo jiných pravidelných pauzách, podle typu výrobku a doporučeného dávkování.

[7, 27]

 

4.2. Délka trvání příjmu kloubní výživy

V dřívější době se doporučovalo příjem některých doplňků stravy na výživu kloubů po dvou týdnech přerušovat. V současné době se v případě již nastalých potíží doporučuje trvalý příjem doplňků, zejména hydrolyzátu kolagenu v kombinaci s glukosaminem. Podobně u rizikových skupin níže uvedených je vhodné doplňovat kloubní výživu dlouhodobě.

[7, 27]

 

4.3. Dávkování

V případě akutních potíží, léčbě zranění a podobně je vhodné přijímat doplňky stravy podporující výživu vazivové tkáně na horní hranici doporučené výrobcem. Zejména denní dávka hydrolyzátu kolagenu by měla být nejméně10 g, ale může být i výrazně vyšší, bez rizika je i celkový obsah 50% v denní dávce bílkovin. Horní dávky je vhodné přijímat po celou dobu trvání potíží. Z hlediska dlouhodobého „preventivního“ příjmu postačují dávky třetinové až poloviční, tedy například kolem 3 -5 ghydrolyzátu kolagenu a 500 mg glukosaminu.

[21, 27]

 

5. Rizikové skupiny obyvatelstva

V populaci patří mezi potenciální uživatele doplňků stravy pro výživu vazivové tkáně zejména:

 

5.1. Osoby postižené osteoartrózou 

Tato skupina je považována za typickou pro příjem doplňků stravy pro kloubní výživu. Lze doporučit všechny uváděné doplňky stravy, v první řadě ale kombinaci

1/ hydrolyzátu kolagenu

s

2/ glukosaminem, chondroitinem, MSM.

Tuto základní kombinace je účelné podpořit dlouhodobým příjmem pravidelných dávek vitamínu C (kyseliny askorbové) a časově omezeným příjmem kolostra v kúrách v maximální délce 3 měsíce, které mohou být opakovány.

[7, 21, 27]

 

5.2. Pacienti s revmatickou artritidou

Používání kloubní výživy je zatím méně běžné, ale je odůvodněné. Platí obdobné zásady jako v případě osteoartrózy. S ohledem na obvyklé používání nesteroidních antirevmatik je vhodné vyřadit z možného příjmu MSM.

[7, 21, 27]

 

5.3. Diabetici

Osob s oficiální diagnózou i počínajícím dosud neregistrovaným diabetem je v populaci téměř 10 %. Snížená tvorba glykosaminoglykanů je důvodem jednak k příjmu glukosaminu, zvýšit imunitu a podpořit hojení tkáně lze také výrobky s obsahem kolostra. Vhodný je také mangan, u něhož se předpokládá i ovlivnění diabetu. S ohledem na obvyklé další zdravotní komplikace u pokročilého diabetu je nutné posoudit vhodnost případných dalších doporučených doplňků stravy.

[7, 21, 27]

 

5.4. Kuřáci a osoby s rozedmou plic

Vhodné jsou doplňky s obsahem extraktu z bílého čaje, dále glukosamin a chondroitin. Obecně je vhodný i příjem kyseliny askorbové, jejíž potřeba se u kuřáků zvyšuje.

[7, 21, 27]

 

5.5. Hypermobilní jedinci

Platí doporučení podobně jako v případě osteoartrózy. Vzhledem k dědičnosti poruchy je vhodné doplňovat stravu dlouhodobě po celý život již od dětství, kdy se tvoří elastin.

[7, 21, 27]

 

5.6. Pacienti po operacích nebo úrazech

Vhodný je příjem horních dávek hydrolyzátu kolagenu, chondroitinu a glukosaminu. Případný příjem MSM se zařazuje až po skončení příjmu antikoagulantů. Účelné jsou vysoké dávky kolostra pro urychlení hojení a omezení rizika infekce. Podle celkových požadavků výživy lze zařadit také proteinové nápoje s obsahem hydrolyzátu kolagenu.

[6, 7, 11, 21, 27]

 

5.7. Těhotné ženy

Bez rizika je používání hydrolyzátu kolagenu, vhodná kombinace je s nativním kolagenem, eventuálně bílým bezkofeinovým čajem. Obvykle se nedoporučuje chondroitin, glukosamin a MSM, především kvůli nedostatečnému prozkoumání jejich bezpečnosti v těhotenství. Vhodný není ani déletrvající příjem kolostra vzhledem k obsahu růstových faktorů (nadměrný růst plodu). Naopak kolostrum lze v těhotenství použít krátkodobě v případě zánětů a infekcí. Příjem ostatních doplňků stravy se řídí omezením pro těhotenství na etiketě výrobku.

[21]

 

5.8. Osoby s nadváhou

Obvykle bývají postiženy chrupavky velkých kloubů. Používají se doplňky stravy podobně jako v případě osteoartrózy. Pro výživu chrupavky je kloubní výživa účelná.

[7, 21, 27]

 

5.9. Osoby se specifickou pracovní zátěží

Dochází ke specifickému zatížení některých kloubů. Používají se doplňky stravy podobně jako v případě osteoartrózy. Význam má preventivní příjem po celou dobu vykonávání pracovní zátěže.

[7, 16, 21, 27]

 

5.10. Sportovci (všeobecně)

Specifickou problematikou je výživa vazivové tkáně u sportovců. Pevnost šlachy, event. svalové povázky (fascie) je limitující pro rozvoj svalu, a získává se hlavně tréninkem. Při zastavení sportovní aktivity rychle dochází ke zmenšování svalové hmoty jako tkáně velmi náročné na výživu, ale kvalita vazivové tkáně je zachována. Při obnovení tréninku potom dochází k obnově svalové tkáně velmi rychle. Tento jev je sportovci označován jako svalová paměť.

[5, 7, 16, 21, 27]

 

5.10.1. Sportující děti a mládež

Elastinová složka vazivové tkáně, která se tvoří hlavně v mládí, je zastoupena i ve šlachách (viz 1.1.2.). V praxi je známo, že takzvaný všeobecný atletický rozvoj u dětí je vhodný pro pozdější sportovní specializaci právě také v důsledku rozvoje nejen svalů, ale hlavně šlach. I z toho důvodu se dá snadno zpochybnit doporučení trenérů, že posilování se může zařadit nejdříve po 10. roce života. Posilovat by měly v rámci všeobecného sportovního rozvoje i malé děti s tím, že veškeré cviky by měly být prováděny s odporem, umožňujícím přibližně 15 opakování. Tato zátěž minimalizuje riziko zranění a stimuluje růst dlouhých kostí.

Značně riziková je mládež, která se věnuje sportům, u nichž je požadována ohebnost, typicky gymnastika. Mezi vrcholové sportovce se dostávají jedinci, kteří mají sklony k hypermobilitě, a je u nich možnost zranění i při zdánlivě banálních zátěžích. Podobné potíže mohou být při baletu.

Další ohroženou skupinou je rychle rostoucí mládež, kde se může rozvíjet Scheuermannova choroba, neboli deformity na obratlích, které jsou dány pomalou novotvorbou kostní hmoty v důsledku špatné výživy (nedostatek bílkovin a vápníku).

Používání kloubní výživy u sportujících dětí a mládeže je účelné, ovšem naráží na předsudky rodičů i trenérů, kteří se domnívají, že kloubní výživa je určena pro starší osoby. Základem doplňování kloubní výživy by měl být hydrolyzát kolagenu a glukosamin, v případě růstové akcelerace nebo u silových a vytrvalostních sportů je vhodné doplňovat případně proteinový nápoj s obsahem hydrolyzátu kolagenu. Doplňování bílkovin u silových sportů je odůvodněno vyšší potřebou organismu pro stavbu svalové hmoty a pohybového aparátu. Podávání v případě vytrvalců je odůvodněno tím, že bez ohledu na typ zátěže se organismus při tepové frekvenci vyšší než 120/min. po jedné hodině výkonu přelaďuje do režimu spalování svalových aminokyselin (glutamin, kyselina asparagová, valin, leucin, isoleucin), které slouží jako náhradní energetický zdroj místo glykogenu, a jejichž spotřeba může být až pětinásobná. V důsledku toho se postupně zmenšuje velikost svalů (obvod končetin) a s ní i sportovní výkonnost. Z toho důvodu je vhodné i u vytrvalců zvýšit příjem bílkovin. V případě rychle rostoucí mládeže je zvýšený příjem bílkovin vhodný pro budování pohybového aparátu, včetně správného vývoje obratlů, a celkově pro zvýšenou potřebu organismu v období růstu.

[5, 7, 16, 21, 27]

 

5.10.2. Dospělí sportovci

Sportovní zátěž vysoké intenzity zvyšuje riziko opotřebení nebo poškození chrupavek i jiných složek pohybového aparátu. Naopak mírná pohybová aktivita má příznivé účinky na obnovu tkáně. Kloubní výživu je vhodné doplňovat po celou dobu trvání zvýšené pohybové aktivity i v období, kdy je mezi sportovní zátěží z různých důvodů přestávka. Zásady platí podobné jako v případě dětí a mládeže.

[5, 7, 16, 21, 27]

 

6. Omezení příjmu doplňků stravy

Ve všech případech podávání doplňků stravy je nutno zjistit, jestli neexistují u konkrétní osoby zdravotní omezení pro příjem některých doplňků stravy, uvedená na etiketě. Případné dávkování se u jednotlivých výrobků používá podle doporučení výrobce na etiketě, které je součástí schvalování při notifikaci výrobku na ministerstvu zdravotnictví.

[21]

 

7. Psychická hlediska příjmu doplňků stravy

Doplňky s obsahem hydrolyzátu kolagenu nebo kolostrum se v některých případech používají v poměrně velkých dávkách, takže může vzniknout psychický blok v příjmu velkého množství tablet během dne. Je vhodné vysvětlit, že se nejedná o lék, kterého se berou miligramy denně, ale že se jedná o potravinu s příjmem až desítek gramů denně, která je obvykle z chuťových nebo praktických důvodů stlačena do tablet, aby se dobře přijímala.

[21, 27]

 

8. Další příčiny bolestí pohybového aparátu

Při konzultaci problémů s osobami stěžujícími si na bolestivost kloubů je nutno je vhodně upozornit na možnost i jiného původu bolesti kloubů, než je degenerativní postižení vazivové tkáně. V těchto případech primárně kloubní výživa nepomáhá, je nutno zjistit a odstranit původ potíží. Pokud stav déle přetrvává, může nastat i postižení vazivové tkáně dlouhodobým přetížením v důsledku špatného držení těl, které bolesti kloubů provází.

Další možné příčiny bolestí pohybového aparátu mohou být například:

 

8.1. Deformity páteře

Mohou být různého původu, kdy jedním z výsledků je stlačení procházejících nervů, které se projevuje bolestí v kloubech podobně jako záněty nebo artróza. Základem pro odstranění problémů je stanovení postupu fyzioterapeutem. Jedním z doporučení obvykle bývá zesílení rozvoje určených svalových skupin rehabilitačním cvičením, k němuž je vhodné použít jako podpůrný doplněk kolostrum, případně proteinové nápoje pro sportovce s obsahem hydrolyzátu kolagenu. Rozhodně není vhodné jako první volba řešení problému operací v místě bolesti (typicky bolesti loktů od krční páteře), která v tomto případě nepomůže.

[16, 27]

 

8.2. Svalová dysbalance

Může způsobit deformity páteře a stlačení nervů. Kromě toho u sportovců a některých profesí může dojít ke svalové dysbalanci sportovní nebo pracovní zátěží. Řešení potíží je podobné jako v případě deformity páteře.

[5, 16, 27]

 

8.3. Stres

Krátkodobý i dlouhodobý stres se v první řadě projeví zvýšeným tonusem paravertebrálních svalů, který může přecházet až do křeče jako obranného mechanismu. Výsledkem jsou bolesti středních nebo dolních zad nebo dolních končetin. Při déletrvajícím působení stresu se u některých osob může dostavit horní zkřížený svalový syndrom (kulatá záda, ramena zvednutá nebo vysunutá dopředu, předsunutá hlava), projevující se bolestí krční páteře nebo v kloubech horních končetin. V první řadě je nutno odstranit stres, následně lze využít spolupráce s fyzioterapeutem, doplňky stravy jako u deformit páteře. Rovněž je vhodné zařadit léky ze skupiny myorelaxancií, většina z nich i zvyšuje sportovní výkon úpravou svalového tonusu zejména antagonistů.

[16, 27]

 

8.4. Redukční dieta

Při tvrdších redukčních dietách (pod 1200 kcal/den/100 kg TH), zejména s omezením příjmu bílkovin může dojít ke katabolizaci paravertebrálních svalů, která se projeví bolestí zad. Potíže je nutno řešit zvýšením příjmu bílkovin, lze doporučit i proteinové nápoje, některé se vyrábějí upravené pro sportovce snižující vrstvu tuku. Vhodné je rehabilitační cvičení a úprava diety. Obecně platí zásada, že při redukčních dietách by neměl být snižován dlouhodobě ani krátkodobě příjem bílkovin, protože organismus okamžitě reaguje odbourávání svalových bílkovin.

[27]

 

8.5. Jiné příčiny

Některé infekční nebo orgánové choroby se mohou projevit bolestmi pohybového aparátu. Na tuto možnost je vhodné upozornit zejména v případě potíží u mladších osob, při předchozím pobytu v rizikovém prostředí a podobně.

[5, 16, 27]

 

9. Zdravotní tvrzení o složkách kloubní výživy

 

9.1. Historický vývoj

Velký rozvoj výroby doplňků stravy pro různé typy použití a  snaha přesvědčit zákazníka vedly k tomu, že reklamní informace uváděné na etiketách výrobků v některých případech uváděly sporné informaci o účinnosti výrobku. Typicky zavádějícími byly například reklamní informace o komerčních produktech s obsahem karnitinu na podporu hubnutí, nebo koenzymu Q-10 na podporu tvorby energie v organismu.

Z důvodu omezování nepravdivých reklamních tvrzení byly legislativně postupně upravovány náležitosti textů etiket na výrobcích, a to jak národní legislativou, tak i později v koordinaci s předpisy EU.

 

9.2. Současná legislativa

Platné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, upravuje informační povinnost provozovatele potravinářského podniku a zdravotní tvrzení na obalu výrobku.

[14]

Dne 1.7.2007 vešlo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Nařízení se vztahuje na všechny druhy potravin včetně doplňků stravy.

Zdravotní tvrzení se dle zmíněného Nařízení dělí na :

Zdravotní tvrzení podle článku 13

Jedná se o tzv. funkční tvrzení (obecně známá tvrzení), která popisují nebo odkazují na:

a) význam živiny nebo jiné látky na růst a vývoj organismu a jeho fyziologické funkce

b) psychické a behaviorální funkce

c) snižování nebo kontrolu hmotnosti nebo snížení pocitu hladu či zvýšení pocitu sytosti anebo snížení množství energie obsažené ve stravě

Zdravotní tvrzení podle článku 14

Jedná se o:

a) tvrzení o snižování rizika onemocnění

b) tvrzení týkající se vývoje a zdraví dětí

Používání zdravotních tvrzení podléhá schválení Evropskou komisí.

Komise EU, v rámci tohoto hodnotícího procesu, obdržela od členských států zhruba 44 000 tvrzení. Konsolidačním procesem byl vytvořen seznam 4185 tvrzení, která byla předána k posouzení.

Vydávání stanovisek, která vědecky zdůvodňují oprávněnost navrhovaných zdravotních tvrzení zajišťuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Na základě odborných posudků EFSA vydává následně Komise (ES) závazná rozhodnutí.

Dne 1.10.2009 byla zveřejněna první část stanovisek EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin). Hodnoceno bylo více než 500 tvrzení týkajících se vitaminů a minerálních látek, rostlinných složek (byliny), vlákniny, tuků a sacharidů. Hodnocena byly rovněž probiotika (probiotické bakterie). Výsledkem je zhruba jedna třetina kladně posouzených tvrzení. K ostatním předloženým tvrzením EFSA zaujala zamítavé stanovisko a to jednak z důvodu nedostatečných vědeckých důkazů pro dané tvrzení, a jednak z důvodu nedostatečných identifikací posuzovaných látek. Přiložený seznam obsahuje neoficiální české překlady doposud posouzených zdravotních tvrzení. Anglické verze lze dohledat na stránkách EFSA: EFSA–Scientific Documents

Evropská Komise průběžně vydává svá stanoviska k jednotlivým tvrzením.

V přechodném období do 1.10.2009 byl vydán Ministerstvem zdravotnictví ČR národní seznam zdravotních tvrzení (který byl značně benevolentní), ale směl být používán pouze pro značení výrobků prodávaných v ČR. V roce 2011 již tato tvrzení nejsou povolena při schvalování nových výrobků. Rovněž tak zdravotní tvrzení předběžně navržená EFSA nejsou oficálně použitelná, smějí se používat pouze oficiálně vydaná zdravotní tvrzení Evropskou komisí.

 

9.3. Odpovědnost provozovatele lékárny za prodej doplňků stravy

Doplňky stravy jsou potravinářskými výrobky. Osoba uvádějící je do oběhu (lékárna) je podle zákona považována za provozovatele potravinářského podniku. Provozovatel potravinářského podniku ve smyslu § 1 zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích odpovídá mimo jiné za řádné značení výrobků, které uvádí do oběhu. Praxe vycházející ze zákona je taková, že pokud kontrolní orgán zjistí nedostatky u prodávaného výrobku, je postižen ten konkrétní článek distribuce, kde byla závada na výrobku nalezena, a je potom věcí distributora, aby vzniklou škodu vymáhal na dodavateli. Situace u konečného distributora (lékárny) je o to složitější, že výrobek mohl být finalizován u výrobce v době, kdy byl využíván národní seznam povolených tvrzení, a text etikety tím pádem splňoval legislativu. Výrobky pro kloubní výživu mají dlouhou minimální trvanlivost a na pult lékárny se mohou dostat až v době, kdy tento národní seznam již není platný a skončí i přechodné období k doprodeji výrobků, a potom se jedná o závadný výrobek s rizikem postihu s obtížnou vymahatelností vzniklé škody.

Z toho důvodu by měl provozovatel lékárny mít přehled o tom, která zdravotní tvrzení mohou být na etiketách výrobků uvedena, a naopak která nejsou povolena.

 

10. Ústně šířené názory na kloubní výživu

Mezi laickou veřejností jsou šířeny názory, údajně pocházející od ortopédů, kteří odrazují postižené jedince od konzumace doplňků stravy určených pro výživu kloubů. Důvodem může být evidentní zájem ortopéda udržet si pacienta ve stavu, kdy je nutná výměna kloubu, která je pro lékaře finančně velmi lukrativní.

Tato tvrzení se dají rozdělit do několika skupin:

„Doplňky stravy na kloubní výživu nefungují.“

Lékaři pomíjejí klinické studie, prokazující účinnost kloubní výživy a spoléhají na to, že pacient se s těmito výzkumy neseznámí.

 „Nejlepší na klouby je sulc nebo tlačenka.“

Na výživu kloubů se doporučuje konzumace živočišných výrobků s vyšším obsahem kolagenu, jako je například tlačenka nebo sulc. Těmito výrobky v tradičním provedení se obtížně zajišťuje plynulá dlouhodobá dodávka kolagenu pro výživu organismu. Příjem potřebné dávky několikrát denně dělá potíže jak chuťové, tak i trávicí (plynatost). Kromě omezené stravitelnosti mají nevýhodu obvykle vysokého obsahu živočišného tuku. Pokud se však zajistí vhodná forma, jsou výhodné menší dávky opakovaně během dne pro stimulaci novotvorby kolagenu (viz. 3.1.1.), v kombinaci s hydrolyzátem kolagenu a glukosaminem.

Jako vhodný výrobek může být okořeněný vývar z vepřových nožiček a kůže, ze kterého se po ztuhnutí sebere tuk. Přijímá se 3 – 5 x denně 1 - 2 lžíce jako doplněk jídla nebo se přidá do polévky.

„Místo kloubní výživy je lepší žvýkat gumové medvídky.“

Gumoví medvídci, výrobky v aspiku a podobné želírované výrobky jsou hotové výrobky na bázi gelu (hydrokoloidu) a spotřebitelé se domnívají, že jako gelotvorná látka je použita želatina, neboli upravený kolagen. Želatina je však surovina, která s ohledem na cenu a potřebné dávkování vychází jako nejdražší hydrokoloid (gelotvorná složka), kromě toho ze všech gelotvorných látek nejvíce trpí napadením plísněmi, takže výrobky nemají dlouhou trvanlivost.  Proto jsou snahy o její částečnou nebo úplnou náhradu v těchto výrobcích pomocí gelotvorných látek na bázi polysacharidů mořských řas (agar, karagenan) nebo modifikovaných škrobů, které jsou však jako kloubní výživa bezvýznamné. Želatina jako gelotvorná látka se používá spíše pro domácí výrobu dortů, v profesionálních provozech se jako gelotvorné látky používají především agar nebo karagenan, případně v kombinaci s vlákninou karubinem (locust bean gum, svatojánský chléb) a škrobem. Gumoví medvídci částečně želatinu obsahují, ovšem současně je nutně obsažen škrob a cukr (ovlivňují vlastnosti gelu) a obvykle také kyselina citronová jako okyselovadlo nutné k ovocným příchutím. Podíl želatiny v poměru ke škrobům a cukrům tvoří méně než 10 %, obvyklé hodnoty ve100 gvýrobku se pohybují mezi 0,6 - 7,5 g želatiny a  75 - 89 g sacharidů. Pro příjem potřebných10 gželatiny denně by se současně přijalo více než 100 g sacharidů (škrobu a cukru), což představuje čtvrtinu až polovinu denní dávky sacharidů. S ohledem na to, že kloubní výživu je nutno doplňovat denně dlouhodobě by to současně byl poměrně vážný zásah do výživy organismu, neboť by to znamenalo pokrytí přibližně 1/3 denní dávky sacharidů tímto škrobem a cukrem bez další výživné hodnoty, včetně zvýšeného rizika diabetu a obezity.  Dále by to znamenalo v podstatě celý den žvýkat bonbóny s obsahem cukru a kyseliny citrónové, což není žádoucí kvůli riziku zubního kazu.

 

11. Doplňky stravy pro kloubní výživu – přehled

Aktuální nabídka v lékárnách se dá zjistit na

https://www.lekarna-net.cz/

 

12. Otázky klientovi a celkové vyhodnocení jeho stavu

Účelem otázek klientovi s bolestmi pohybového aparátu a celkového vyhodnocení situace je zjistit, zda problémy nejsou jiného původu než artróza, a zda je vhodné použití kloubní výživy. Obecně se vyhodnotí věk jako rizikový faktor degenerace kloubů, vzhled klienta (držení těla, dojem péče o zdraví).

 

1/ Máte potíže s metabolismem kyseliny močové? Konzumujete hodně masa, ryb, luštěnin, kávy, kakaa, čaje? Výsledky rozborů moči v poslední době?

Zhoršený metabolismus kyseliny močové (hraniční nebo překročené ukazatele rozboru moči) může ukazovat spíše na artritidu, u níž kloubní výživa není řešením. Týká se hlavně menších distálních kloubů (prsty zejména nohou, paty).

Vhodným doplňkem je bylinný čaj TANA.

[17]

 

2/ Jste dlouhodobě ve stresu?

Stres vzniká z důvodů pracovních, rodinných, vlivem prostředí a podobně. Stresový stav může způsobit zvýšený tonus paravertebrálních svalů, způsobujících pocit bolesti, zejména zad. Kloubní výživa není účinná. Zejména v případě depresí je nutno problém řešit s lékařem.

 

3/ Máte, nebo měl jste v poslední době chorobu, která mohla změnit držení těla, nebo nějakou infekci?

Kloubní výživu lze doporučit, klient by měl v první řadě odstranit prvotní potíže.

 

4/ Je vyloučeno špatné držení těla nebo svalová dysbalance vyšetřením u fyzioterapeuta?

Typické problémy sedavého zaměstnání, jednostranná práce na lince a podobně.

Kloubní výživu lze doporučit, klient by měl ale odstranit původ potíží.

 

5/ Máte náročnou tělesnou zátěž danou sportem nebo těžkou prací?

Kloubní výživa je velmi vhodná. Je účelné i vyšetření fyzioterapeutem a doporučení zejména úpravy pohybových aktivit.

[16]

 

6/ Držíte redukční dietu? Jste vegetarián? Má klient evidentní nadváhu?

V případě kladné odpovědi je vhodné zařazení kloubní výživy dlouhodobě.

 

7/ Vynikáte oproti ostatním v pružnosti kloubů?

V případě kladné odpovědi je vhodné zařazení kloubní výživy jako trvalého doplňku stravy již v dětství.

 

8/ Měl někdo z předků artrózu, hypermobilitu nebo podobné potíže?

V případě kladné odpovědi je vhodné zařazení kloubní výživy dlouhodobě již preventivně.

 

9/ Která oblast je bolestivá?

Je nutno předem počítat, že kloubní výživa je funkční u kloubů končetin. V případě bolestí páteře nebo od ní odvozených potíží nelze očekávat řešení problému kloubní výživou.

 

10/ Bolí klouby končetin v noci vleže? Typicky kyčle, kolena.

V případě kladné odpovědi je vhodné zařazení kloubní výživy dlouhodobě.

 

13. Tradiční čínská medicína

Tradiční čínská medicína je v Číně i některých jiných zemích oficiálně uznávána a lékaři jsou evidováni a atestováni podobně jako obvodní lékaři v ČR. Některé metody (akupunktura, akupresura) jsou používány i lékaři v ČR, kromě toho se zvyšuje i počet občanů ČR, navštěvujících čínské lékaře ordinující v ČR. Postupy byly v minulosti používány rovněž u některých sportovních reprezentantů ČR (např. biatlon).

Při bolestech kloubů končetin se v tradiční čínské medicíně působí na takzvanou dráhu žlučníku. Kromě akupunktury se doporučuje používat byliny, příznivě ovlivňující žlučník a játra. Používání doplňků stravy pro kloubní výživu se s tradiční čínskou medicínou nevylučuje.

 

Copyright (C) 2011.

Copyright (C) 2013. Všechna práva vyhrazena. Autor: Petr Novák - sportovní a fitness výživa a doplňky stravy, redukční diety, zakázkový vývoj, výpočty receptur, texty etiket, notifikace. Pro převzetí části nebo celého článku je nutno mít písemné schválení autora. Při převzetí článku podle možnosti zajišťujeme pro obě strany vzájemnou reklamu formou takzvaných zpětných odkazů.

Pokud se Vám článek líbil, klikněte prosím níže na odkaz „To se mi líbí“ Facebooku nebo jiných sociálních sítí, pokud jste na nich přihlášeni.

Článek má pouze informativní charakter pro lepší porozumění dané problematice, nelze jej vykládat jako poradenství pro konkrétní situaci nebo osobu. Pro individuální využití je problematiku nutno konzultovat s odborníkem v dané oblasti (např. Vaším lékařem nebo trenérem). Dávkování některých výrobků, pokud se liší od textu etikety, je uvedeno z praxe jiných osob, není individuálním doporučením pro čtenáře článku a pro případné použití je nutno jej konzultovat s odborníkem, např. lékařem.

 

 

Diskusní téma: Kloubní výživa pro náročnější zájemce o problematiku

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek